Aplikační oblast: Varovné a kontrolní systémy ve vozidle a na pozemní komunikaci, Systém ve vozidle
Adaptivní tempomat (Adaptive Cruise Control - ACC) je systém, který automaticky udržuje zvolenou rychlost vozidla a zároveň ji dynamicky přizpůsobuje vpředu jedoucímu vozidlu, tak aby udržel požadovaný a bezpečný odstup mezi vozidly. Dle možného rozsahu přizpůsobení rychlosti se rozděluje na FSRA (pro všechny rychlostní rozsahy) a LSRA (pro omezený rychlostní rozsah).
Nadskupiny:
Podskupiny:
Aktivní řízení brzd - použití brzdy dle požadavku řídicího systému vozidla, nikoli řidiče
Odstup mezi vozidly (clearance) - vzdálenost mezi zadní částí předchozího vozidla a přední částí předmětného vozidla. Pro potřeby systému ACC je definována jako čas, nikoli vzdálenost.
Adaptivní tempomat je jedním z typických pokročilých vozidlových asistentů (ADAS), které snižují zátěž řidiče při řízení, ale vyžadují stálé monitorování. Primárním účelem ACC je snížit únavu při dlouhé cestě, přičemž na rozdíl od běžného tempomatu není nutné brzdit před vozidly vpředu a opakovaně znovu aktivovat systém.
Systém ACC bývá často kombinován s dalšími systémy podpory pro kombinovanou bezpečnost vozidel, např. systémem autonomního nouzového brzdění. Součástí systému by mělo být vhodné uživatelské rozhraní, aby mohl být řidič vhodným způsobem varován o limitaci systému.
Zpětná vazba vozidla o funkci a stavu systému probíhá obvykle pomocí grafiky na displeji v přístrojovém štítu.
Systém se skládá ze senzorů (radar/lidar/laser/kamera) k měření vzdálenosti a relativní rychlosti svého a vpředu jedoucího vozidla., řídící logiky propojené s ovládáním motoru a brzd a ovládacího rozhraní řidiče. Reálné systémy často využívají dva druhy měřicích radarů – jeden pro dlouhé a druhý pro krátké vzdálenosti. Tím je zajištěna větší přesnost měření a detekce v různých dopravních situacích. Řidič nastavuje požadovanou rychlost, stejně jako u konvenčního tempomatu. Kromě toho může nastavit požadovaný rozestup od vozidla jedoucího vpředu. Po aktivaci ACC řídící logika udržuje zvolenou rychlost, a pokud radar rozpozná blížící se vozidlo vpředu, postupně vozidlo autonomně sníží rychlost na rychlost vozidla vpředu snížením výkonu motoru, popř. použitím brzd. Dále udržuje zvolený odstup (časový) od vozidla vpředu, dokud a) vozidlo nezmění jízdní pruh b) rychlost vozidla vpředu nepřekročí rychlost nastavenou na ACC.
Základní součástí vnějšího rozhraní je zařízení pro měření vzdálenosti a relativní rychlosti vozidel vpředu, typicky radar (či soubor radarů). Ten může být u některých vozidel doplněn dalšími snímači, např. o videodetekcí překážky či lidarem.
Řídící veličiny
Adaptivní tempomat má lepší potenciál využití ve vozidlech s automatickou převodovkou, protože může využívat větší rozsah rychlosti mezi zvolenou a aktuální (FSRA). V praxi je systém často využíván v kombinaci se systémem udržování vozidla v jízdním pruhu (Lane Assist), který autonomně řídí směr vozidla v jízdním pruhu (ačkoli vyžaduje stálou kontrolu řidiče, typicky vymáhanou detekcí ruky na volantu).
Různé úrovně ACC jsou schopny funkce v různých poloměrech směrových oblouků (úrovně I-IV). Čím menší poloměr oblouku, tím komplikovanější je detekce vozidla vpředu a tím vyšší je udávaná úroveň ACC.
Úrovňové třídy | Poloměry zatáček |
I | bez udané hodnoty |
II | ≥500m |
III | ≥250m |
IV | ≥125m |
ISO 22179 – ITS – Systémy adaptivního udržování rychlosti jízdy při jednotlivých jízdních režimech – Funkční požadavky a zkušební postupy
ISO 15622 Silniční vozidla — Funkční požadavky na adaptivní regulaci rychlosti jízdy. Zkušební metody pro posuzování
ISO 2575 Silniční vozidla — Symboly pro ovládací prvky, indikátory a kontrolní ukazatele
ECE - Předpis č. 13-H Jednotné zásady schvalování osobních vozidel s ohledem na brzdné systémy
