CEN ISO TS 14822-1 - Předběžné informace předávané vyhrazeným spojením středního dosahu – Část 1: Downlink

Úvod

Dopravní a cestovní informace mohou být šířeny pomocí více prostředků a služeb (pomocí statických terminálů, přenosných terminálů, vybavení vozidla). Proto je potřeba vymezit předávaná data a hlavně formáty jejich předávání tak, aby byla umožněna spolupráce s více poskytovateli dopravních dat i při použití rozdílných technických prostředků.

ČSN CEN ISO TS 14822 má dvě části, a to část 1 – downlink, která pokrývá problematiku dopravních informací předávaných ze základnové stanice do vozidla, a část 2 – uplink, která řeší datovou komunikaci opačným směrem, tj. od vozidla k pevné základnové stanici.

Tento druh předávání dopravních a cestovních informací se zakládá na myšlence, že data budou předána do vozidla v okamžiku míjení pevné základnové stanice, kdy se vozidlo přechodně nachází v jejím dosahu. Jak už je v názvu normy popsáno, je tím míněna stanice pokrývající svým signálem okolí v průměru kolem 4 km a více (některé prameny uvádějí rozmístění těchto základnových stanic v rastru přibližně 20 km). Nejedná se tedy pouze o mikrovlnná spojení používaná pro elektronické mýto, ale o technické systémy DAB nebo GPRS. Tento druh spojení je v originále popisován obtížně přeložitelným slovem „beacon“, neboli „maják“. V českém jazyce se totiž označení „maják“ nebo „radiomaják“ používá pro zařízení, které slouží k odlišnému účelu – pro navigaci leteckou, námořní nebo i radiovou (určení okamžitých podmínek šíření radiových vln). Proto je místo něho použit pojem „základnová stanice“.

Tato technická specifikace se zabývá pouze aplikační vrstvou datové komunikace.

Významným rysem je obousměrnost komunikace, tj. nejen pasivní příjem, ale i aktivní vysílání.

Dalším rysem je možnost lokalizovat polohu vozidla při okamžiku komunikace (data mají přesnost 10 m, tj. jsou srovnatelná s daty pocházejícími od GPS systému). To umožňuje při souběžně probíhajících výpočtech rychlosti vozidla predikovat místa i čas budoucího výskytu zájmového vozidla.

Užití

Tato norma definuje systém přenosu dopravních a cestovních informací předávaných v komunikačním systému středního dosahu, a to s určením konkrétních datových toků a jejich obsahových parametrů. Překonává omezení daná jednosměrnými přenosy (např. dopravní data vysílaná pomocí RDS-TMC), ale neváže se přímo na konkrétní přenosovou technologii. Myšlenky dané v této normě byly později podrobněji rozpracovány třeba v souboru norem CEN ISO TS 14821 a jsou dalším krokem k tomu, aby terminály ve vozidlech komunikovaly pomocí, třeba konvertovaného, TCP/IP protokolu. To ještě dnes sice není plnohodnotně možné, ale třeba dále definovaná výhoda, že se systém obejde bez GPS dat, již dnes není vzhledem k rozšíření mapových GPS podkladů určující. Viz tabulka v kapitole 5, kde jsou mnohé uváděné funkce dnes již běžně dosažitelné pomocí jednodušších a celkem snadno dostupných technických prostředků.

Obecná architektura MRPI (Medium Range Pre – information)

• MRPI je používán pro jednodušší aplikace. Ve výbavě OBU jednotky nemusí být GPS systém, ale informace jsou vztahovány k definovaným lokalitám základnových stanic.
• Z vozidel se získávají odometrické informace.
• Umožňuje přenos informací vztahujících se k situacím bezprostředně v okolí základnové stanice, ale zprostředkuje i predikci informací časově vzdálených kolem 2 hodin jízdy.

Informační tok

Tato norma předpokládá pro výstavbu systému dodržení následujících zásad:

• Centrální systém dodává základnovým stanicím vhodné informace, které se při ocitnutí vozidla v dosahu této stanice předávají do vozidla.
• Komunikační stanice pravidelně vysílá míjejícím vozidlům výzvu k předání informací.
• Každá komunikační stanice též vysílá svůj identifikátor, který palubní jednotce (OBU) signalizuje, že se nachází v aktivní oblasti pokryté signálem základnové stanice.
• Při vysílání určitých dat, zejména dat vztahujících se k bezpečnosti provozu, může OBU jednotka signálem vyšší priority přerušit stávající komunikační provoz (neboť při výskytu více vozidel v dosahu základnové stanice se může vytvořit fronta neodbavených zájemců).

Terminály na palubě vozidla a OBU jednotky

Terminály mohou pokrývat celou škálu požadavků zákazníků a lze je rozdělit do tří cílových skupin:

• Rozšíření možností OBU jednotky o možnost varovat řidiče před nepředvídanými událostmi, např. kontrolkou a zvukovým signálem.
• Terminál s jednoduchým grafickým rozhraním, dodatečně montovaný do vozidla.
• Plně integrované zařízení.

1. Předmět normy

Tento dokument popisuje datový tok směrem od místa vzniku (tj. od centrální stanice) k pevným komunikačním stanicím, odkud jsou ve vhodném okamžiku předávána do vozidla v oblasti radiového dosahu. Informace o aktuálních podmínkách na silnici (dopravní, počasí, nehody, uzavření apod.) z centra oblasti, kde se nachází vozidlo, jsou směrovány k vozidlu nejbližším vysílačem z této oblasti. Obousměrná komunikace umožňuje přenos informací i z vozidla do dopravního centra (získávání informací o vozidle a prostředí, kterým projíždí: rychlost, déšť, mlha, námraza apod.).

2. Termíny a definice

Kapitola 2 obsahuje definice těchto tří pojmů: Road Network Managers, Trans European Roads a MARTA (Motorway Applications for Road Traffic Advisor).

3. Symboly a zkratky

Článek 2.1 obsahuje popis 18 zkratek, které jsou použity v této části: Beacon, dam, DSRC, hm, HMI, Journey Time, Link (Road), Link (Telecom), MRPI, OBU, PK. MP, Route, TAG, TPEG, Travel Time, TTI, RDS-TMC a VMS.

3 Datový slovník

Datový slovník obsahuje 48 specifických pojmů a ke každému doplňuje vysvětlující popis.

Článek 3.1 Seznam referencí uvádí odkazy na ENV nebo ISO normy, vztahující se k této nebo příbuzné problematice.

4 Datový rámec pro downlink

Tento datový rámec je zobrazen na následujícím názorném grafickém vyobrazení.

5 Data aplikace

V normě je ke každé entitě uvedena i její struktura s uvedením bytové délky jednotlivých položek, ale v rámci tohoto extraktu se nejedná o zajímavé nebo podnětné informace.