EN ISO 17573-1 - Elektronický výběr poplatků (EFC) – Architektura systému pro zpoplatnění vozidel – Část 1: Referenční model
Aplikační oblast: Elektronický výběr poplatků (EFC)
Rok vydání normy a počet stran: Vydána 2019, 48 stran
Rok zpracování extraktu: 2019
Skupina témat: Architektura
Téma normy: Systémová architektura
Charakteristika tématu: Systémová architektura pro aplikaci elektronického mýtného
Definice služeb poskytovaných mezi jednotlivými rolemi modelu. Obecný úvod do architektury elektronických mýtných systémů.
Definice rolí, povinností a zodpovědností, vztahů mezi rolemi. Popis obchodního modelu systému elektronického mýtného.
Definice interakcí a poskytovaných služeb mezi jednotlivými rolemi na obecné úrovni (tj. není specifikováno API, pouze jednotlivé služby či data jež jsou předmětem výměny).
Úvod
Tato norma, skládající se z jediné části, (dále jen “popisovaný dokument”), definuje architekturu prostředí mýtných systémů, ve kterých zákazník, jenž má uzavřenou smlouvu pouze s jedním poskytovatelem služby, může se svým vozidlem využít silniční infrastruktury v rámci různých mýtných domén provozovaných různými subjekty pro výběr mýtného.
Poznámka: Extrakt uvádí vybrané kapitoly popisovaného dokumentu a přejímá původní číslování kapitol.
Užití
Cílem popisovaného dokumentu je popis architektury mýtných systémů, rolí jednotlivých zúčastněných stran, včetně definice odpovědností a vzájemných interakcí. Popisovaný dokument ale nedefinuje interní funkce a odpovědnosti v rámci jednotlivých rolí. Vzhledem k tomu, že dokument se vztahuje k celkové funkcionalitě mýtných systémů, včetně kontrolních mechanismů, je tento dokument relevantní zejména pro veřejné instituce, mající pravomoc uvalení povinnosti platby (a případně i následného výběru) mýtného na definovanou část silniční infrastruktury a povinnost správy této infrastruktury.
1. Předmět normy
Popisovaný dokument definuje architektonický model, včetně rolí a jejich odpovědností a vzájemných interakcí, poskytovaných služeb v rámci mýtného prostředí, termínů a definicí užívaných v prostředí mýtných systémů a identifikace interoperabilních rozhraní pro komunikaci mezi jednotlivými systémy EFC.
2. Souvisící normy
Pro popisovaný dokument je klíčová následující norma:
ISO 17427-1 Inteligentní dopravní systémy – Kooperativní ITS – Část 1: Role a odpovědnosti v kontextu architektury kooperativních ITS
3. Termíny a definice
Kapitola obsahuje 20 termínů a definic, z nichž nejdůležitější jsou následující:
interoperabilita (interoperability) – schopnost systémů vzájemně si vyměňovat informace a tyto informace využít
tarifní schéma (tariff scheme) – soubor pravidel nutných ke správnému [[33361062|dXLEjWVuw60=]] výše mýtného pro vozidlo využívající silniční infrastrukturu v rámci mýtné domény
mýtná doména (toll domain) – oblast nebo část silniční infrastruktury, která podléhá mýtnému režimu (platbě mýtného)
mýtný režim (toll regime) – soubor pravidel, včetně kontrolních mechanismů, řídící výběr mýtného v rámci určité mýtné domény
mýtné schéma (toll scheme) – organizační perspektiva mýtného režimu, včetně rolí a jejich vztahů
4. Symboly a zkratky
Kapitola Zkratky obsahuje 17 zkratek, z nichž nejdůležitější jsou následující:
DSRC Vyhrazená komunikace krátkého rozsahu (Dedicated Short-Range Communication)
EETS Evropská služba elektronického mýtného (European Electronic Toll Service)
GNSS globální satelitní navigační systém (Global Navigation Satellite System)
OBU palubní jednotka (On-Board Unit)
RSE zařízení na straně silniční infrastruktury (road-side equipment)
TC subjekt pro výběr mýtného (Toll Charger)
Další termíny a zkratky z oboru ITS jsou obsaženy ve slovníku Názvosloví ITS terminology (www.itsterminology.org).
5 Organizace EFC: role a cíle
Organizační strukturu služby EFC lze, díky podpoře kooperativních ITS systémů, popsat v rámci kontextu rolí a odpovědností definovaných v normě ISO 17427-1 ITS - Kooperativní ITS - Část 1: Role a odpovědnosti v kontextu architektury kooperativních ITS systémů.
Tato kapitola v rozsahu 2 stránek definuje jednotlivé role v rámci architektury EFC systému pomocí interních a externích organizačních objektů, tak jak jsou definovány v ISO 17427-1. Rozdělení na externí a interní role (vzhledem k samotnému systému EFC) zohledňuje nutnost existence dané role v rámci implementace EFC systému jako takového. Rozdělení těchto rolí je znázorněno na Obrázku č. 1 (modrá barva označuje externí role, zelená interní). Tato kapitola obsahuje zevrubný popis a účel jednotlivých externích rolí v rámci komunity EFC, např.:
- Telekomunikační systémy, poskytující komunikační služby pro přenos dat mezi interními podnikovými objekty systému EFC (pevná síť) či služby pro přenos dat mezi palubní jednotkou a mýtným zařízením (bezdrátová síť).
- Standardizační a certifikační autority, definující normy EFC či normy související s EFC systémy nebo relevantní pro jednotlivé mýtné domény.
Zbytek popisovaného dokumentu se týká pouze rolí interních v rámci organizace EFC systému.
6 Interní role v rámci prostředí EFC systému
Kapitola v rozsahu 5 stránek popisuje různé interní role v prostředí EFC systému jako soubory odpovědností, které jsou definovány v rozsahu funkcionality EFC systému. Role jsou popsány obecně, pomocí asociovaných skupin odpovědností, kde každá skupina zahrnuje takové položky, které jsou logicky vzájemně propojeny, a to buď svými cíli a/nebo aktéry zaujímající danou roli (viz Obrázek 2 níže).:
- Například Správce interoperability má za úkol definici a správu pravidel definujících celkový mýtný režim. Odpovědností této role je např.:
- Definice bezpečnstních konceptů a konceptů pro zpracování osobních dat v rámci systému EFC.
- Definice identifikačníh schématu a udělování identifikačních kódů jednotlivým aplikacím mýtných systémů.
- Certifikační prces, zahrnující jednak jednotlivá zařízení použitá v rámci systému EFC, ale i povolení pro provoz EFC systému, rozhodčí role v případě sprů mezi jednotlivými entitami či monitorovací procesy provozu EFC systému.
Dále tato kapitola sumarizuje jednotlivé role s ohledem na jejich zodpovědnosti a vzájemnou interakci (viz obrázek 3).
7 Služby
Tato kapitola v rozsahu 18 stránek poskytuje popis služeb v rámci jednotlivých rolí popsaných v kapitole 6, s ohledem na jejich interakci (tj. popis interních služeb v rámci jednotlivých rolí je mimo rámec popisovaného dokumentu). Služby jsou definovány s ohledem na zúčastněné role, např.:
- Služby zahrnující subjekt pro výběr mýtného, správce interoperability a poskytovatele služby zahrnují registrační procesy subjektu pro výběr mýtného a poskytovatele služby, řešení případných sporů, výměnu důvěryhodných objektů nutných k vzájemné komunikaci či modifikaci pravidel mýtného režimu (viz Obrázek 4).
- Služby zahrnující poskytovatele služby a uživatele zahrnují procesy pro poskytování smluv, zákaznických a fakturačních služeb.
- Služby zahrnující subjekt pro výběr mýtného a poskytovatele služby zahrnují sběr dat ohledně využití silniční infrastruktury s povinností platit mýtné, řešení výjimečných situací, či platební služby.
8 Fyzická architektura EFC
Tato kapitola v rozsahu 3 stránek stručně popisuje fyzickou architekturu EFC systému a její vztah k architektuře z ISO 17427-1.
Příloha A (informativní) – Mapování architektury EFC na C-ITS
Příloha A v rozsahu 3 stránek obsahuje princip mapování architektury EFC na organizační model architektury C-ITS (ISO 17427-1), přičemž obsah této normy souvisí pouze s rolemi majícími na starost provoz systému (System operation) a funkční provoz (Functional operation).
Příloha B (informativní) – Informační schémata a základní informační typy
Příloha B v rozsahu 6 stránek obsahuje pohled na architekturu EFC v rámci oDP normy (open Distributed Processing), jež definuje celkově 5 perspektiv / pohledů. V rámci tohoto pohledu jsou definovány jednotlivé třídy informací (včetně informační objektů), jež jsou komunikovány mezi jednotlivými rolemi architektury (viz Tabulka 1).
Příloha C (informativní) – Organizační objekty v rámci rolí
Příloha C v rozsahu 5 stránek obsahuje popis jednotlivých rolí architektury EFC systému v rámci organizačních struktur z hlediska následujících úrovní:
- Organizační úroveň, popisující přiřazené zodpovědnosti
- Úroveň zařízení, identifikující jednotlivé objekty používané aktéry za účelem plnění jejich rolí (např. OBE)
- Úroveň transportních služeb, popisujících typy služeb, jež jsou poskytovány v rámci mýtné domény
Obrázek 5 prezentuje identifikaci jednotlivých podnikových objektů v rámci role poskytovatele služby.