EN ISO 24014-1 - Veřejná doprava osob – Systém interoperabilního managementu jízdného – Část 1: Architektura

Úvod

Norma definuje základní prvky systému managementu jízdného a jeho architekturu; klade důraz na identifikaci subjektů a bezpečnost dat. Toto umožňuje ověřením integrity zprávy identifikací entit, objektů aplikací, produktů atd. 

Poznámka: Extrakt uvádí vybrané kapitoly popisovaného dokumentu a přejímá původní číslování kapitol.

Popisovaný dokument definuje společnou definici pojmů a rolí, která bude tvořit základ pro další části ISO 24014 a technické specifikace a technické zprávy z ISO/TC 204, které se zabývají platformami mobility, managementem jízdného a interoperabilitou mezi IFM a dalšími systémy.

b) Poskytuje rámec pro interoperabilní implementaci správy jízdného s minimální složitostí.

c) Poskytuje návod, jak mohou správci IFM využívat externí zařízení a služby a jak lze ve spolupráci se systémy z jiných trhů zajistit interoperabilitu a odpovídající úroveň bezpečnosti.

d) Jejím cílem je zkrátit dobu a snížit náklady na pořízení systému IFMS, protože dodavatelé i kupující rozumí tomu, co se pořizuje. Zadávání zakázek podle otevřeného standardu snižuje náklady, protože se vyhýbá nutnosti nákladného vývoje systému na míru a zajišťuje druhé zadávání zakázek.

e) Cílem je zjednodušit interoperabilitu mezi systémy IFMS ve prospěch všech zúčastněných stran.

V příloze A je uveden rámec pro platformy mobility, které integrují správu jízdného a cestovní informace pro intermodální a multimodální dopravu. 

Dokument obsahuje také další informativní přílohy B, C, D, a E, které rozvádějí některá konkrétní témata dokumentu a nabízejí některé národní příklady s ohledem na implementaci IFMS.

Užití

V České republice se popsaný platební systém začíná zavádět a používá se zatím pouze v omezeném rozsahu v rámci integrovaných dopravních systémů. Je ale pravděpodobné, že s nástupem mobility jako služby se bude tento způsob využívat.

Vzhledem k tomu, že možnost jednotného platebního dokladu po celou dobu jízdy různými dopravními prostředky provozovanými více operátory a jednotné zúčtování mezi bankovními účty operátorů a cestujících je vysoce perspektivní, mělo by být zavedení této normy v praxi zájmem nejen operátorů, ale i integrátorů mobility jako služby. 

1. Souvisící normy

Tato norma volně navazuje na dále uvedené:

• EN ISO 14904 Elektronické vybírání poplatků (EFC) – Specifikace rozhraní pro platební styk mezi operátory

• EN ISO 17573 Dopravní telematika – Elektronický výběr poplatků (EFC) – Architektura systému pro dopravní služby souvisící s vozidly

• Stávající mezinárodní normy týkající se zabezpečení přenášených dat;

• EN 12896 Dopravní telematika – Veřejná doprava osob – Referenční datový model (Transmodel)

2. Termíny a definice

Kapitola obsahuje 36 termínů a definic souvisejících s touto mezinárodní normou.

Klíčové termíny vztahující se k tématu jsou následující:

jízdné založené na účtu (account-based ticketing) - schopnost (pod)systémů komunikovat s jinými (pod)systémy podle souboru předem definovaných pravidel (rozhraní)

Interoperabilní řízení jízdného;(interoperable fare management; IFM) - Všechny funkce zapojené do procesu správy jízdného, jako je správa aplikací, produktů, bezpečnosti a certifikace, registrace a identifikace, aby umožnily zákazníkům cestovat s účastníky poskytujícími služby pomocí jednoho přenosného elektronického média.

Interoperabilní systém řízení jízdného; IFMS(interoperable fare management system; IFMS) - Všechny technické, obchodní, bezpečnostní a právní prvky, které umožňují interoperabilní řízení jízdného.

Další termíny a zkratky z oboru ITS jsou obsaženy ve slovníku ITS terminology.

3. Symboly a zkratky

Kapitola obsahuje 8 zkratek termínů souvisejících s touto mezinárodní normou, např.:

PT (Public transport) – veřejná doprava

5 Požadavky

Specifické požadavky na interoperabilní systém managementu jízdného (Interoperable Fare Management System), dále zkráceně IFMS nebo FMS, jsou:

• Uživatel musí mít možnost cestovat se všemi participujícími provozovateli veřejné dopravy (bezproblémová jízda) za použití jediného (platebního) média.

• Systém musí mít schopnost extrahovat data pro odpovídajcí dělení plateb a statistickým požadavkům dopravců.

• Přenosové médium může být využito i pro jiné aplikace v kombinaci s dopravními aplikacemi.  

• Metody prodeje jízdného spojené s aplikací musí zkrátit čas nástupu a výstupu z dopravních prostředků a musí podstatně redukovat náklady na manipulaci s placením.

• Systém musí vyhovovat evropské ochraně dat a pravidlům pro finanční služby a utajení dat.

• Systém musí být schopen přizpůsobit se specifikacím nových produktů bez ohledu na již existující.

• Systém musí rozpoznat a chránit před interními a externími podvodnými útoky.

• Systém musí chránit soukromí uživatelů.

• Systém musí garantovat integritu vyměňovaných dat. 

• Systém musí umožnit implementovat doplňkové služby, tj. věrnostní programy, car sharing, park & ride, bike & ride. Systém musí zajistit definici rozhraní mezi jednotlivými identifikovanými funkcemi ve veřejné dopravě, aby byla umožněna interoperabilita mezi sítěmi různých dopravců.

6 Prostředí systému 

V kapitole 6 je popsáno prostředí, ve kterém se IFM využívá v souvislosti s popisem mobilitní platformy.

7 Koncepční rámec 

V kapitole 7 je popsán koncepční rámec IFMS na základě definovaných entit. Nejběžnější entity jsou spolu s výkladem uvedeny v tabulce 1: 

Tabulka 1 – Definice entit užívaných v IFMS

V tabulce 2 je uveden příklad produktu, který umožňuje cestujícímu díky IFMS využívat služeb veřejné dopravy osob v rozsahu daném podmínkami produktu.

Tabulka 2 – Příklad produktu s jeho podmínkami

Využití, funkce a vazby mezi entitami v modelovém příkladu systému interoperabilního managementu jízdného jsou znázorněny na obrázku 1.

Obrázek 1 – Příklad konceptuálního modelu IFMS se znázorněnými komunikačními vazbami mezi entitami

8 Popis případů užití

Tato kapitola popisuje soubor 32 případů užití IFMS a jejich implementaci v praxi v dále uvedených oblastech:

• certifikace;

• registrace;

• management aplikace; 

• management produktu;

• bezpečnostní management;

• management zákaznického servisu.

Jako příklad je tabulkovou formou uveden případ užití pro distribuci formuláře produktu

Tabulka 2 – Příklad případu užití: Distribuce formuláře produktu

9 Identifikace systémových rozhraní

Tato kapitola, vyhrazená informacím o rozhraních, odkazuje na normu CEN ISO/TR 24014-2.

10 Identifikace

Kapitola 10 v rozsahu 3 podkapitol je věnována identifikaci, tj. její důležitosti a možnosti provedení. Identifikací je míněn soubor atributů, které popisují specifickou osobu nebo objekt způsobem, který je jednotný a jednoznačný.

Minimálně ty objekty, které jsou dále uvedeny, musí mít v IFMS jednotnou identitu:

• všichni účastníci zapojení do IFMS, tj. všechny produkty a vlastníci aplikací, prodejci a servisní operátoři;

• všechny aplikační formuláře;

• všechny aplikace (implementované a inicializované aplikačními formuláři);

• všechny formuláře produktů;

• všechny produkty (případy formulářů produktů);

• všechny komponenty.

11 Bezpečnost v systémech IFM 

Tato část se zaměřuje na zabezpečení dat v IFMS. Konstatuje se, že IFMS mohou být vystaveny různým rizikům podvodů nejen ze strany zákazníků a provozovatelů, ale také ze strany osob mimo IFMS. Zajištění bezpečnosti IFMS je klíčové pro ochranu zájmů veřejnosti a aktiv v systému. V této kapitole jsou dále identifikována rizika a navrhovaná opatření k jejich řešení.

Jsou definovány základní požadavky na bezpečnost dat:

• Informace nesmí být k dispozici nebo zveřejněny bez autorizace.

• Informace nesmí být měněny nebo porušeny bez autorizace.

• Identita subjektu nebo zdroje musí být věrohodná.

• Ochrana proti chybné záporné odpovědi od entity po vytvoření zprávy, tj. „Nebyl jsem tam“.

• Ochrana proti chybné záporné odpovědi od entity po vytvoření zprávy tj. „Nikdy jsem neobdržel černou listinu“.

• Každá zpráva musí být jednotná.

• Management tajného klíče musí být v souladu s IFM postupy.

• Management bezpečnostního seznamu musí být v souladu s IFM postupy.

Příloha A (informativní) Informační toky uvnitř IFM

Tato příloha popisuje tok informačních dat v rámci IFM. Článek A.1 se zabývá rozhraními k hlavním funkcím IFM: certifikace a registrace. Rozhraní mezi entitami uvnitř IFM jsou popsány v článcích A.2 až A.6. 

Příloha B (informativní) Příklady implementací

V příloze jsou popsány implementace IFMS v Oslu, Paříži a Japonsku. 

Jako příklad je uvedena aplikace v Paříži, kde jsou propojeni tři operátoři, jak je ukázáno na obrázku B1.

Příloha C (informativní) Seznam termínů, které jsou definovány jak v této části ISO 24014 (IFMS), tak v dokumentu APTA – UTFS

Příloha D (informativní) Příklad seznamu akčních procesů

Příloha E (informativní) Bezpečnostní doména, hrozby a ochranné profily