ISO TR 16352 - Silniční vozidla – Ergonomická hlediska sledování informací poskytovaných inteligentních dopravních systémů ve vozidle – Varovné systémy

Příklad užití zvukových signálů:

7 Dotykové varovné informace

Jejich užití je doporučováno v souvislosti s odlehčením vizuální zátěže řidiče, existují však rozporné názory na jejich efektivitu. Vhodné formy jsou vibrace, točivá síla (odpor volantu), pulsory.

Doporučení:

• Frekvence vibrací od 100 do 300 Hz;

• Vyloučení frekvence 3 Hz – nebezpečí nepříjemných pocitů, nausea.

8 Znásobená informace

Tatáž informace podávána současně z více zdrojů je považována za nadbytečnou, jestliže její zdvojení či opakování není v zájmu vyvolání okamžité reakce. Vhodnou kombinací různých prezentací je naopak možno zabránit přehlédnutí/přeslechnutí kritické informace.

Příklady vhodných kombinací:

9 Porovnání typů varování, kódování a způsobů prezentace

V této kapitole jsou srovnány různé typy a způsoby prezentace varovných informací z hlediska účinnosti.

Doporučené varovné postupy:

10 Varovné informace v asistenčních systémech

Asistenční systémy pomáhají řidiči při plnění jeho základních úloh. Soustřeďují se především na varování před kolizí, udržení bezpečné vzdálenosti a bočního odstupu od překážky, přejíždění z jízdního pruhu a nebezpečí vyjetí z jízdního pruhu, manévrování v nízkých rychlostech (parkování). Funkčně jsou zaměřeny na vyhnutí se kolizi, zvýšení hospodárnosti jízdy, zvýšení pohodlí řidiče, snížení jeho pracovní zátěže a celkově zvýšení bezpečnosti jízdy.

Poskytované informace jsou členěny do kategorií:

• varování;

• hlášení o chybě;

• informace z okolí (dopravního);

• hlášení cíle;

• instrukce vyzývající k akci.

Informace jsou podávány ve formě zrakové, sluchové nebo v kombinaci. Řešeny jsou i strategie podávání informací – frekvence, trvání, intenzita, načasování. Např. u bezpečné vzdálenosti vede příliš časté upozorňování k nižší ochotě řidiče tyto informace přijímat a reagovat na ně. Pro příklad je uvedena tabulka 27.

Asistence při manévrování v pomalých rychlostech – zásady pro zvukovou signalizaci:

• Vzdálenost musí být určena nejméně ve dvou rovinách;

• Různé oblasti musí mít různé frekvence varování (např. vysoká frekvence pro prostor před vozidlem, nízká frekvence pro prostor za vozidlem);

• Aktivace a vypnutí systému, nebo indikace poruchy, musí být signalizováno jednoznačně odlišným signálem.

Zásady pro vizuální signalizaci jsou obdobné, zapnutí/vypnutí systému je doporučeno zobrazovat v symbolech.

11 Varovné systémy v jiných oborech

Letecká doprava, průmysl.

12 Diskuse

Diskuse shrnuje zkušenosti a výsledky experimentů týkající se prezentace zrakových a zvukových varovných signálů ve vztahu k psychologickým a fyziologickým faktorům a jejich uplatňování výrobci automobilů.

Zrakové varovné signály v podobě symbolů, ikon či textu je nutno formovat tak, aby byly jednoduše, rychle a nezatěžujícím způsobem vnímány a pochopeny. Nedostatky se ukazují např. v barevném řešení a umístění signalizačního zařízení.

V oblasti zvukových varovných signálů, tj. tónů či zvukových ikon, je málo zkušeností, unifikace je zatím na nízké úrovni. Mluvené slovo se zdá být pro varovné signály méně vhodné vzhledem k délce informace ve vztahu k naléhavosti reakce.

Ještě méně zkušeností je s dotykovými signály (vibrace, tlakový odpor, omezení pohybu), přesto jsou zde doporučení ve vztahu k parametrům těchto informací – frekvence, intenzita, trvání, pulsové rozpětí.

13 Souhrn

Jsou zde vybrány nejdůležitější poznatky a zásady pro podobu a způsob prezentace varovných signálů, respektujících psychologické a fyziologické aspekty, omezení nadbytečnosti informací, a porovnání jednotlivých typů varování a jejich kódování.